Oponentský posudek - Jiří Neustupa, 1999

V roce 1999 probíhaly práce na projektu vědeckého pracoviště ``Centrum aplikované matematiky'' druhým rokem. Výzkum navazoval na problematiku studovanou již v prvním roce existence projektu a na problematiku, kterou se řešitelé projektu zabývají již delší dobu. Bylo dosaženo celé řady cenných a zajímavých výsledků. Za zmínku jistě stojí práce P.Drábka o matematickém modelování visutých mostů (společně s G.Holubovou) a o Fredholmově alternativě pro p-laplacián, práce M.Kučery a J.Eisnera o bifurkacích a stabilitě řešení systémů typu reakce-difuse, práce P.Girga o nelineárních a kvasilineárních okrajových úlohách v resonanci, práce E.Rohana o matematických modelech nelineárních kontinuí, práce J.Daňka v oblasti vývoje a implementace paralelních algoritmů s využitím metody rozkladu oblasti, a další.

Množství publikací, jejichž autory jsou členové poměrně úzkého kolektivu řešitelů projektu, je pozoruhodné. Skutečnost, že řada těchto publikací již byla přijata do tisku v prestižních mezinárodních časopisech (například ``Proc. of the Amer. Math. Society'', ``Mathematische Nachrichten'', atd.), je dokladem vysokého uznání, kterého se výsledkům dostává. Rovněž počet zvaných přednášek na mezinárodních konferencích svědčí o tom, že řešitelé projektu jsou se svými výsledky mezinárodní vědeckou komunitou přijímáni a oceňováni velmi kladně.

O mezinárodní aktivitě Centra aplikované matematiky vypovídá i poměrně velký počet zahraničních hostů, kteří centrum navštívili. Dosažené výsledky a cíle jsou v souladu s předpokládaným časovým harmonogramem řešení projektu.

Mezi výsledky řešení projektu lze nalézt takové, jejichž rychlá využitelnost v jiných oborech je zřejmá. (Například práce P.Drábka a G.Holubové o visutých mostech, práce E.Rohana o numerickém modelování hladkých svalů, práce M.Brandnera o proudění tekutiny v části močového ústrojí, atd.) U řady dalších výsledků je patrné, že se stávají součástí rozsáhlejších a komplexnějších metod a teorií, rozvíjených u nás i na mnoha zahraničních pracovištích, které budou v budoucnu aplikovány a využívány v jiných disciplínách jako celek. Bylo by velkou chybou při organizaci vědy a výzkumu práce tohoto typu nepodporovat a soustřeďovat se pouze na rychle využitelné projekty. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že něco takového vede k degeneraci vědeckého prostředí, ve kterém pak nevznikají ani výsledky bezprostředně aplikovatelné a co je ještě horší, takové prostředí pak není ani schopné přijímat a zprostředkovávat využívání výsledků dosažených jinde. Toto však evidentně ``Centru aplikované matematiky'' nehrozí, orientace a struktura jeho vědeckého zaměření co do množství i kvality prací rychle aplikovatelných v jiných oborech a prací teoretičtějšího charakteru působí velmi vyváženě.

Projekt ``Centrum aplikované matematiky'' považuji za správnou cestu k vybudování špičkového matematického pracoviště na Západočeské universitě v Plzni. O potřebě takového pracoviště v dnešní době, kdy rychlý rozvoj výpočetní techniky umožňuje počítačové simulace stále více procesů i stavů a toto pak klade rostoucí nároky na matematické modely a matematické metody které máme k dispozici, není třeba diskutovat. Po odborné stránce je projekt garantován pracovníky kteří mají již dnes špičkovou světovou úroveň (viz například P.Drábek a M.Kučera). Při pokračování projektu existují dobré předpoklady, že v Centru aplikované matematiky brzy vyrostou další vědečtí pracovníci s vysoku mezinárodní reputací.

Finanční prostředky jsou v Centru aplikované matematiky dle mého názoru využívány účelně a v souladu s dlouhodobým záměrem centra. Prostředky vložené v minulých letech do moderní výpočetní techniky již umožnily řadu náročných numerických experimentů realizovaných J.Čepičkou a týkajících se například studia visutých mostů, systémů typu reakce-difuse a chování svalové tkáně. Numerické experimenty ukazují i cesty kterými se může ubírat další teoretický výzkum (viz práce P.Drábka a P.Girga o řešitelnosti některých nelineárních okrajových úloh). Rovněž tak i objem prostředků vložených do mezinárodní spolupráce je adekvátní krátkodobým i dlouhodobým záměrům projektu ``Centrum aplikované matematiky''. Bez takové spolupráce (tj. návštěvy a pobyty pracovníků centra v zahraničí a naopak návštěvy a pobyty zahraničních hostů v centru) by projekt nebyl myslitelný. Vyplacené mzdy jsou úměrné kvalifikační struktuře řešitelů projektu i podílu, jakým se jednotliví pracovníci na práci Centra aplikované matematiky podílejí.

Z výše uvedených důvodů považuji za velmi vhodné, aby v projektu ``Centrum aplikované matematiky'' bylo pokračováno i v dalších letech.

V Praze, 19. listopadu 1999

Prof. RNDr. Jiří Neustupa, CSc.
Strojní fakulta ČVUT
Ústav technické matematiky
 


Home


Zprávy o činnosti

Zpráva 2000
Zpráva 1999
Zpráva 1998


Posudky 2000:
J. Neustupa
J. Daněček


Posudky 1999:
J. Neustupa
I. Straškraba
O. John


Posudky 1998:
Z. Dostál
J. Neustupa