 |
 |
|
 |
 |
|
|
Oponentský posudek - Josef Daněček, 2000
1. Průběh a výsledky řešení projektu.
Zřízení výzkumného pracoviště "Centrum aplikované matematiky"
(CAM) na Západočeské univerzitě v Plzni v letech
1998--2000 se mi jeví jako velmi koncepční záležitost, která
zapadá do současných trendů řešení problematiky spojení
hlubokých výsledků teorie nelineárních diferenciálních
rovnic, variačních nerovnic a váhových Sobolevových
prostorů s modely popisujícími jevy v přírodních vědách
a technické praxi.
Práce, které řešitelský tým předložil, jsou na kvalitní
mezinárodní úrovni, o čemž svědčí publikování dosažených
výsledků v renomovaných zahraničních časopisech,
aktivní účast na mezinárodních konferencích a seminářích
a velmi rozvinutá spolupráce s našimi i zahraničními univerzitami.
Rovněž je nutno zdůraznit propojení tvorby modelu,
teoretického zpracování vytvořeného modelu a v konečné fázi
numerického řešení problému. Ukázalo se, že pracovníci centra
jsou schopni tento náročný úkol úspěšně zvládnout.
2. Postavení pracoviště ve struktuře
vysoké školy.
Postavení CAM jako vědeckého pracoviště v rámci Fakulty
aplikovaných věd je podle mého názoru ideálním skloubením vědy,
aplikačního výzkumu a pedagogického procesu na fakultě. Vědecké
výsledky výzkumu se mohou z tohoto pracoviště snadno přenášet
jak pro výuku doktorandů na fakultě, tak v neposlední
řadě kladně ovlivňují tvůrčí činnost jiných kateder
a pracovišť.
Další výhodou centra je i výchova mladých nadaných lidí k
pedagogické práci (částečné pedagogické úvazky) zkušenými
staršími pracovníky fakulty. Toto pracoviště nesvazuje mladé
pracovníky vysokým pedagogickým zatížením, ale umožňuje jim
kvalitní vědecký růst, což je v počáteční fázi vývoje
mladého člověka nejpodstatnější. Zároveň jim umožňuje
získat patřičné pedagogické zkušenosti a v dalším svém vývoji se
mohou rozhodnout, které oblasti se budou intenzivněji
věnovat.
3. Složení řešitelského týmu,
migrace a odborný vývoj členů týmu.
Řešitelem CAM je renomovaný odborník v teorii nelineárních
diferenciálních rovnic prof. RNDr. Pavel Drábek, DrSc.,
a jeho spolupracovníkem je doc. RNDr. Milan Kučera, DrSc.,
z MÚ ČAV, odborník na nelineární funkcionální analýzu.
Pod vedením těchto tvůčích osobností se vytvořil
tým mladých vědeckých pracovníků, z nichž někteří
dokončili doktorandské studium a řada z nich je před dokončením
tohoto studia.
4. Úroveň a využití technického a přístrojového vybavení, pořízeného z prostředků na řešení projektu
Z předložené zprávy nelze zcela kompetentně posoudit
úroveň technického a přístrojového vybavení,
ale ze zkušenosti možno říci, že finanční prostředky přidělené
na tuto položku nedosahují potřebné výše.
Využití počítačového vybavení
z hlediska řešených úkolů je zcela zřejmé.
5. Postup a metody práce při řešení a výsledky
výzkumného programu projektu.
Jak už bylo řečeno dříve, směr a metody výzkumu určují v CAM
zkušení vědečtí pracovníci a jak je vidět ze závěrečné zprávy
o řešení projektu, předložené výsledky mají jak národní,
tak mezinárodní ohlas - zvané přednášky, společné publikace
s pracovníky zahraničních univerzit, účast na řešení tří
grantových projektů GA ČR, atd. Z těchto nesporných
faktů plyne, že metody a postupy vedoucích
pracovníků jsou správné.
6. Využitelnost a využití výsledků
řešeného projektu.
Propojenost kvalitativní analýzy nelineárních diferenciálních
rovnic, variačních nerovnic modelujících procesy reálného světa
s výstupem v podobě návrhu numerického řešení a jeho realizace na
počítači, se jeví jako vhodné řešení problematiky
aplikací matematiky v technických (pružnost a pevnost, mechanika
kontinua) a přírodních vědách (biologie, ekologie).
Využitelnost teoretičtějších výsledků (P.Drábek,
M.Kučera, J.Eisner) je vidět ze seznamu prací mladé části
vědeckého týmu (např. G.Holubová, E.Nečesal, A.Matas, J.Frisch,
M.Brandner) a navíc z praxe je známo, že špatné znalosti o
kvalitativním chování řešení diferenciálních rovnic nebo jejich
systémů mohou vést až ke kolapsu numerického
výpočtu.
Dále je vidět patrná účast na konferencích a
seminářích, jak domácích, tak zahraničních, a tento fakt bude
určitě v budoucnu přinášet nesporný efekt v jejich eventuální
pedagogické praxi, ale také přispěje k tomu, že tito mladí
pracovníci budou lépe připraveni prosazovat nutnost podpory
rozvoje vědy a výzkumu.
7. Účelnost využití finančních prostředků.
Ze všech výše uvedených konstatování zcela jednoznačně plyne,
že finanční prostředky vynaložené na tento projekt byly využity
ve prospěch mladé generace vědeckých pracovníků
a to je podle mého názoru nejlepší investicí do budoucnosti.
8. Perspektiva další výzkumné činnosti
pracoviště.
Věřím, že kompetentní instituce, tj. MŠMT, Západočeská
univerzita a v neposlední řadě i plzeňský region najdou
dostatek finančních prostředků na podporu aplikované
matematiky na FAV, neboť stávající vědecký tým doplňovaný
průběžně dalšími mladými adepty vědecké práce se jeví
velmi perspektivní a bylo by jistě neodpustitelnou chybou tento
dobře nastartovaný vývoj přibrzdit nebo dokonce ukončit.
9. Závěr.
Z předešlého vyplývá zcela jednoznačné doporučení, aby
vědecký tým vedený prof. P. Drábkem pokračoval v započatém
projektu a aby eventuálně své aktivity v případě dostatečné
finanční dotace ještě rozšířil.
V Brně, 11. prosince 2000
Doc. RNDr. Josef Daněček, CSc.
Fakulta stavební VUT Brno
Ústav matematiky
|
|
|
|
